Novému ministrovi školství na noční stolek

Není lehké z hlavy spočítat, kolikátý ministr školství (snad) převezme za pár týdnů svůj resort a kolikátou strategii vzdělávání se pokusí naplňovat…

Vážený pane nastupující ministře, blíží se doba, kdy vstoupíte do budovy v Praze na Karmelitské na Malé Straně jako právě jmenovaný ministr školství a začne Vám nová etapa politického, ale já věřím, že také lidského života. Berte můj dopis na dobrou noc jako vějíř otevřených myšlenek od člověka, který prošel různé cesty vzdělávání, stál na řadě profesních i lidských křižovatek a ve svém dopise spojuje zkušenosti žáka, studenta, učitele, ředitele školy, akademika či autora odborných i populárních textů.

Podporujte prosím lidi, kteří se na rozvoji mladé generace přímo podílejí. Pedagogická práce není pro každého, měli by ji dělat bez přehánění ti nejlepší a měli by cítit, že jejich práce je pro společnost a stát smysluplná. Otevřeně napíšu, že toho nedosáhnete tvrzením, že současná škola nepřipravuje pro budoucnost, jak to říkáte novinářům. Ano, mezi školami jsou rozdíly, i mezi pedagogy, to bylo vždycky. Stejně tak zvykové právo je zaryto hluboko pod kůži. Přesto nemůžete bez uzardění říci, že školy jsou špatné. Lidé od Vás dost čekají, a pokud je zklamete a nezískáte na svoji stranu, mnozí utekou.

Věřte tomu, že  současná společnost potřebuje školu víc, než kdy jindy. Škola je totiž ukotvujícím místem, pevným bodem tekuté doby vyrovnávajícím nebezpečné rozdíly, svorníkem mezi tradicí a budoucností, prostorem setkávání, předávání a kultivace všech zúčastněných.

Dostáváte do ruky mnoho Černých Petrů – stárnoucí učitelské sbory, shnilé jablko státní maturity, sobecky autonomní vysoké školy připravující budoucí učitele, nejisté pedagogy i rodiče a také společnost, jejíž členové se stále hůře domlouvají. To vše v kontextu obrovských rozdílů mezi školami co se týče jejich velikosti, sociálního kontextu i rozdílných pohledů jejich zřizovatelů.

Jako dravci se slétnou ti, kteří nabídnou svoje (mnohdy hodně drahá) řešení. Resort školství není jediný, který se potýká s prorůstáním zájmových skupin sledujících však jejich vlastní (ekonomické i politické) zájmy do státní správy. Zjistěte si vždy, mají-li slétající se spasitelé autentickou profesní i lidskou historii, zdali nerecyklují svoji myšlenku již v několikátém projektu a zdali vůbec vědí, jak škola vypadá. Stalo se totiž módou školu zdálky kritizovat, nabízet složitá řešení podpory, než v ní a s jejími lidmi přímo pracovat.

Udělejte prosím všechno pro to, aby před dětmi byli skutečně ti nejlepší, co jsou k dispozici, aby byli perfektně a náročně připravováni i celoživotně podporováni. Přesvědčujte okolní politiky i premiéra, ať nejen verbálně, ale jasným, hlasitým a srozumitelným postojem školy a pedagogy podporují, ať deklarují důležitost systematického vzdělávání a nezastupitelnost škol již od těch mateřských.

Většina účinných řešení nemusí být složitá. Nebojte se prosím zjednodušování postupů a činností. Připusťte ovšem, že vzdělaným se člověk nestane nejen bez úsilí, pravidel a hierarchie, ale také bez důvěry, úcty a autority. Přesvědčujte veřejnost, že se hluboce mýlí v tvrzení, že vlastně nezáleží na tom, co se učí, hlavně že to děti baví. Podle nedávno zesnulého profesora Jana Sokola jsou to také rituály, které společnost drží pohromadě a mezi něž patří i kultivovaný spisovný jazyk a jeho pravidla. Přesvědčujte dále veřejnost, že existuje množina znalostí a dovedností, bez níž to prostě nejde. Bez níž bychom nebyli kulturními a svéprávnými lidmi.

Je přeci jasné, že naši budoucnost budou tvořit současné děti. Ty jsou ze samé podstaty bytosti zvídavé, toužící po poznání, objevování, jsou připraveny být vzdělávány. Dnešní děti budou tvořit společnost vědomých lidí, budou se podílet na budování demokracie a její principy se musí učit a chápat již dnes. Pedagogika musí směřovat k lidství, nikoli k samolibosti a sobectví.

Vážený pane ministře, odpovězte sám sobě otevřeně na otázku, co je Vaším základním cílem a motivací pro vstup do tohoto úřadu. Zůstat v křesle v zájmu koalice po celé volební období nebo se alespoň pokusit skutečně vyřešit alespoň ty nejpalčivější problémy? Za pár dnů to bude skutečně na Vás…