Rituály jsou nezbytnou součástí života každé society, což platí i pro společenská zvířata, kterým říkáme lidé. Nejvýznamnější jsou ty rituály, které zmírňují napětí a signalizují ochotu koexistovat bez konfliktu.

Rituály jsou užitečné aspoň v tom, že má člověk na co vzpomínat. Když jsem v červnu 57 hnal pěšky z maturitní zkoušky z češtiny (já chodil z průmky v Masné domů na Žižkov vždy pěšky), tak jak jsem z ulice U rajské zahrady zahnul do Palacké, tak za rohem byli popeláři. Byl horký den a samozřejmě jsem byl v černém obleku a popelář na mne pohotově vyštěknul: za kolik? Tak jsem neméně pohotově vyštěknul „za jedna“ a hnal jsem dál. Tohle si pamatuji celý život.

máte pravdu

Léta tvrdím, že absence rituálů je příčinou frustrací a narůstající spotřeby antidepresiv. Dobrý blog...

Řada lidí má naopak z rituálů stres, např. z Vánoc a Nového roku a pod. Což mi potvrdil i lékař dušník, ke kterému občas zajdu. Totéž platí o funusech a tak. Kde ctěné příbuzenstvo, které danému zesnulému, se kterým léta nemluvilo, přinese pak největší věnec. A pak naň navždy zapomene.

Ano, rituály potřebují lidé, kteří se s chodem života nedokáží vyrovnat a co věří, že příslušný ceremoniál zlého ducha zažene.

Při nedávné svatbě na Hrubé Skále vykropil pan farář i auta svatebčanů, aby je ochránil před případnou nehodou.