Obyčejný ředitel
Už dlouho jsem neměl v rukách Čapkovu noetickou trilogii, ale o víkendu při klidném chalupovém rozjímání mi přišlo na mysl slovo OBYČEJNÝ.
Ano, obyčejné slovo obyčejný. Čapek jej využil v názvu jednoho dílu trilogie – Obyčejný život, mnozí četli snad nejen k maturitě. Co to vlastně znamená, když je něco obyčejné? Běžné, typické, ale také nevyčnívající, normální, někdy méně kvalitní, pokud použijeme protiklad obyčejné x výběrové. Nebo třeba průměrné, kdo ví.
Půjdu na tenký led a zkusím slovo obyčejný spojit se substantivem ředitel. Kdo je to obyčejný ředitel? Ten, kdo dělá svoji práci průměrně či neúplně? To tedy ani náhodou. Řeknu-li obyčejný ředitel, myslím toho poctivého, pro většinu lidí neznámého, přitom ve své obci známého a uznávaného člověka, který se věnuje škole a jejím dětem, pracuje s rodiči i zřizovatelem a vůbec žije svojí školou. Jen mu nezbývá čas, energie a možná ani chuť vstupovat do velikých debat, jezdit do krajského města či přímo do Prahy, cpát se do rozhlasu nebo televize a komentovat tam vše od chování dětí po rostoucí ceny králičích kožek. Dělá tím hůře svoji práci?
Cítíte stejně jako já, že tomu tak není. Základním rybníkem každého ředitele je přeci jeho škola, jeho tým, jeho děti, rodiče, obec. Obyčejnost se najednou mění na pracovitost, poctivost, autenticitu a vůbec se tedy nejedná o obyčejné slovo.
Vašku, proč tato úvaha? Je potřeba se věnovat také těm obyčejným ředitelům. Těm, kteří dosud nepřetekli svoji školu a ani to možná nemají v plánu. Protože chceme-li kultivovat ředitelský terén, musíme pracovat s těmi obyčejnými, podporovat je a ukazovat jim cestu. Stejně tak, jak je špatné selektivní příprava žáků a jejich rozdělování, je špatná selekce ředitelů. Stejně tak, jako je jednoduché si vytáhnout z terénu děti ze slušných a zabezpečených rodin a vytvářet iluzi kvalitního školního prostředí, je jednoduché vytáhnout zralé ředitele ochotné na sobě pracovat a tvrdit, že takto mají jít a růst všichni. Jenže potom se na konferencích a v projektech potkávají stále ti samí a ostrůvky pozitivní deviace se nespojují.
Musíme pracovat se všemi řediteli, tedy i s těmi obyčejnými. Nebojme se toho slova, naopak.
Václav Trojan
Michelangelovo řemeslo
Kde se bere v některých lidech ta drzost tvrdit, že učňovské obory nemají budoucnost? Kdo z těch, kteří se tak hlasitě otírají o prospěšnost a životaschopnost učňovských oborů nikdy nepotřeboval poctivého a pracovitého řemeslníka?
Václav Trojan
Cena vlastního dítěte
Pokud je pro některou dnešní mámu její dítě přítěží a nechce mu věnovat svůj čas, je něco hodně špatně...
Václav Trojan
Já chci, já chci, já chci…
Nechce se ani věřit, jakou hysterii vyvolaly nedávné přijímací zkoušky na střední školy a k jakým závěrům se mnozí komentátoři dostali.
Václav Trojan
Konečně to někdo povolaný řekl nahlas
Nedávná práva NKÚ naplno pojmenovala to, co se nerado slyší. Nejen ve vzdělávání se peníze házejí vidlemi z okna.
Václav Trojan
Ach, zase to hodnocení
Život plyne na můj vkus hodně rychle, přesto neuplyne snad ani hodina, abychom něco nebo někoho nehodnotili.
Václav Trojan
Krása klidného čtení
V rakouské horské vesnici obklopené horami se zbytky sněhu mne během blížícího se večera napadá, zdali dnešní děti budou umět v klidu a se skutečným porozuměním číst delší text.
Václav Trojan
Proč zabíjet slova
Změní se věc, pokud jí začneme jinak říkat? Lehkomyslné zacházení se slovy a násilné ohýbání jejich významu se plíživě šíří naší přítomností...
Václav Trojan
Změna musí začít v útlém věku
Na téma důležitosti základů vzdělávání, na téma potřebného ukotvení, vytvoření návyků a životní nezbytnosti na sobě pracovat již bylo řečeno a napsáno mnohé, že zdánlivě není co dodat. Jenže téma se vrací jako bumerang stále zpět.
Václav Trojan
Dobrovolné sociální vyloučení
Koho by napadlo, že se sociálně vyloučeným může stát dobrovolně i člověk, který chodí denně do práce a považuje se za příslušníka střední třídy...
Václav Trojan
Ohraná deska s domácími úkoly
Nechci nosit dříví do lesa, ale ráno na mne z internetu vyskočila další moudrost o škodlivosti domácích úkolů, tož pero píše samo a já jdu opět s kůží na trh...
Václav Trojan
Ministrovo hlavní téma
Představte si, že jste byl jmenován třeba ministrem financí. Pro mnohé krásná představa, postavení, úřad, limuzína, a hlavně – to už se nestane každému...
Václav Trojan
Wellbeing snadno a rychle
Naše obliba v nových slovech jako by neznala hranic. Znenadání se slovo vytvoří, pár lidí je začne používat a ono si začne žít svůj vlastní život.
Václav Trojan
Velikonoční poselství aneb Ti stejní lidé
Víme dlouho, že panská láska po zajících skáče, o chození s pány na led psal Karel Havlíček Borovský před více než 150 lety...
Václav Trojan
Chce MŠMT vůbec najít klíč k srdcím českých učitelů?
Česká vzdělávací politika tluče v oblasti kurikula už dlouho na zavřené dveře. Dosud se totiž šňůře ministrů školství nepodařilo najít klíč ke dveřím a už vůbec ne k srdcím našich učitelů a ředitelů škol.
Václav Trojan
Trivium není triviální zbytečností...
Jak banální se může zdát dávný požadavek, aby se dítě naučilo správně číst a psát. Přitom zrovna tyto dvě podle mne nenahraditelné dovednosti bývají často zlehčovány a lidé jsou přesvědčováni, že existují méně namáhavé cesty.
Václav Trojan
Autentická pedagogika a psychopaté
Uvědomil jsem si dnes v noci, že jsem před pár týdny slíbil napsat o autentické pedagogice a přiblížit naše pojetí vzdělávání. Nenapadlo mne tehdy, v jaké době budu blog psát...
Václav Trojan
Jsou rituály zbytečný relikt minulosti nebo je nezbytně potřebujeme?
Pan ministr pronesl před několika dny veliké moudro: „Nechci, aby maturitní zkouška byla rituálem, to je dávno překonáno.“ Tož tak na světě, chce se mi opět říci. Proč je to mnohem větší hloupost, než se na první pohled zdá?
Václav Trojan
Zločin a trest aneb Hůl v koutě
Společnost pro předškolní výchovu zve každý rok na přednášku doktora Františka Koukolíka, aula bývá vždy přeplněná. Jednou se jej jeden posluchač ptal, co je pro něho ve výchově zásadní. Odpověď mnohé šokovala: Hůl v koutě...“
Václav Trojan
I vy husy potrefené aneb Kejhání na Jurečku
Stále to vidím okolo sebe – chybí nám nadhled. Autentická, obyčejná, stále vzácnější kombinace moudrosti se zralostí umožňující, aby člověk posuzoval věci a ostatní lidi bez emocí, plasticky – zkrátka s nadhledem.
Václav Trojan
PhD titul již k rodnému listu aneb Zrušme už konečně tu maturitu
Před více než deseti lety jsem jen tak mimochodem před kolegy ze školy vypustil z úst, že navrhnu dávat doktorský titul dětem zároveň s rodným listem a odstraníme tak mnohé neurastenické body vzdělávací politiky.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 483x